Směr Houston.

Přesně tam jsme se vydaly po návštěvě Hamilton Pool. Cestou jsme se však zastavily tam, kam nás vedly naše české kořeny. Do Prahy. Ano, slyšíte dobře. Tedy vlastně čtete. Praha je oficiální název pro jedno město v Texasu. Asi tu nemusím dlouze vysvětlovat, jak se něco takového stalo a je vám jasné, že za to může doba, kdy do Spojených států emigrovalo spousty čechůa zrovna v Texasu založili svou kolonii. Dnes bychom tam lidi, kteří mluví česky hledali jen těžce. Ale i tak to stálo za to a když už to bylo po cestě, nemohly jsme si tuto zastávku odpustit.

14925714_1197098556994227_869519873691912629_n

Teď už ale Houston.

Popravdě to bylo první město, které jsem si kdy s Texasem dokázala spojit. Určitě každý zná tu slavnou frázi Toma Hankse: Houstone, máme problém.

Jsem docela ostuda, že jsem právě tohle město viděla jako to poslední v Texasu. Že jsem si za celé ty dva roky nenašla příležitost tam jet a vidět.. Co vlastně? Je tam vůbec něco, co stojí za vidění? Popravdě toho není o moc víc, než se dá vidět v Dallasu. Prostě mrakodrapy, ulice, auta, lidi.. Jediné, co jsem opravdu ocenila a kdo už mě zná tak ví, že miluju palmy a jak je někde vidím, hned jsou to plusové body pro dané místo. Takže palmy to oživily a já byla spokojená.

img_6794

Abych nezapomněla znímit.. proč mám na sobě ten šílený kostým jednorožce?! Byl přeci Halloween a proč se jednou za rok nechovat trochu bláznivě. Ještě, když k tomu máte stejně bláznivého parťáka.

img_7031

V Houstonu toho opravdu zas tolik k vidění není a tak jsme naši návštěvu zkrátily na minimum a vyrazily na místo, které jsem asi chtěla vidět ze všeho nejvíc.

Galveston.

Nic, čím by byl Texas proslulý a co by bylo na předních místech toho, co v tomto státě vidět. CHYBA!! Naprosto okouzlující místo a kdybych si měla vybrat jiné místo, kde se v Texasu usídlit, bylo by to právě tam.

Processed with Snapseed.

img_6846

Oceán dodává každému místu speciální atmosféru a já bych sama sebe nazvala jako „mořský typ“. Kde je moře, tam je dobře. :D

Čuchala jsem mořský vzduch, zavrtávala nohy do písku a vychutnávala si západ Slunce nad oceánem. Na dlouhou dobu nespíš poslední, který jsem viděla.

img_6889

img_6847

Už tak skvělý den jsme zakončily v Bubba Gump, kde jsme si daly skvělou večeři i s drinkem a dezertem. Tolik jsem za jídlo asi nikdy neutratila, ale co.. byla jsem přeci na dovolené!! Mimochodem. Znáte Bubba Gump?

img_6834

img_6899

 

Druhý den ráno jsme nastavily budíky na 6:00, abychom viděly východ Slunce nad oceánem. Chyba lávky. V 6 byla ještě tma jako v pytli a tak jsme si mohly ještě minimálně další hodinku přispat. Pak jsme se ale oblékly a vydaly se procházkou na pláž.

Ach. Můj. Bože.

Já myslím, že ty fotky mluví za vše. Uměla bych si představit do takového rána vstávat každý den.

img_6917

img_6942

 

Pak už nás čekalo 6 hodin na cestě do New Orleans. A my to zvládly. K večeru už jsme se blížily k městu s jazzovou atmosférou. I když byla cesta více než vyčerpávající, vyrazily jsme do ulic vychutnat noční život místních obyvatel.

14947953_1198590746845008_8817647512472252068_n

14962682_1198590760178340_4321882014255478703_n

Asi jsem byla a stále jsem maličko zklamaná. Nevím proč, ale nejspíš jsem čekala o něco víc nebo něco jiného. Atmosféra byla sice fajn, dokonce jsme si zašly život zpestřit do strip clubu (no já jen koukala s otevřenou pusou), ale i tak mi něco chybělo. Na druhou stranu jsem viděla New Orleans. Ou jéé.

img_6988

img_6968

S každou přibývající mílí se blížil konec našeho výletu. New Orleans byl poslední velký cíl a pak už nás čekala jen cesta domů.

New Orleans – Dallas: 8 hodin cesty.

I přes to jsme zastavily ještě na jednom místě, které se jmenuje Oak Alley Plantation. O tomhle místě jsem nevěděla vůbec nic, byl to nápad Markét, ale i tak jsem oak musela uznat, že to stálo za to. Původně jsem ani nechtěla jít dovnitř, ale to co jsem pak mohla vidět bylo doslova dechberoucí. Součástí byla i prohlídka s průvodcem, který vyprávěl příběh o tom, jak plantáž vznikla i všechno o její historii. Tohle místo můžete znát třeba z filmu 12 years a slave (12 let v řetězech).

img_7021

img_7010

Do Dallasu jsme dorazily až kolem 10 večer, doklopýtaly do postele a usnuly. Konec výletu.

Vlastně pro Markét výlet ještě pokračoval, protože jsem jí druhý den ukázala Dallas a jeho krásy. Teda ty krásy asi v uvozovkách, ale i tak se jí tam líbilo stejně jako mě, i když to samozřejmě není žádný New York.

No a mě čekalo posledních 11 dní v Texasu a jaké byly vám napíšu zase příště.

Nezapomeňte sledovat FB stránku On my way to USA, kde jsou všechny čerstvé informace o tom, co se na blogu děje.

Moc vám děkuju za pozitivní ohlasy a jsem ráda, že jste tu zpátky se mnou.

S láskou z Prahy vaše houdička

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *