Už je to tak dlouho co jsem začala psát tenhle blog, že už se tu vystřídalo několik různých témat k řešení. Některá vážnější a některá zase veselejší.

Od začátku to tu bylo plné cestování, ale jak šel čas, dostávalo se do článků i hodně mě samotné,a proto se sem někteří tak rádi vrací. Baví je si číst jak se mi zrovna (ne)daří i poznávat to, jaká jsem. Věděla jsem, že se s mým návratem domů blog hodně změní a určitě ztratím spoustu čtenářů, protože bez Ameriky už je nebudu zajímat. To ale neznamená, že bych měla menší motivaci psát, ba naopak. Teď teprve přijde ten pravý život, to kým jsem a jak se občas peru sama se sebou.

A navíc mě samotnou baví takovéhle články číst, tak snad to bude bavit i vás a snad se v moc věcech sami nepoznáte. :D

Popravdě vůbec nevím, co mě to napadlo. Proč právě teď a tady píšu článek o tom, co by pro mě bylo ideální rande nebo jak bych si ho alespoň představovala.

Myslím, že v těch představách, ve kterých právě jsem ještě dlouho zůstanu a pokud si tenhle článek přečte někdo, kdo by mě někdy někam chtěl vzít, nejspíš se od představ ani nikam neposunu.

Myslím, že jsem přesně ten typ holky, který je strašně snadno čitelný. Buď tak dlouho naznačuju nebo rovnou řeknu co vlastně chci.

„Příští rande vybíráš ty. Můžeme jít třeba do divadla.“

Asi takhle.

Na druhou stranu MILUJU (!!!)  překvapení. Takže jestli na mě někdy někdo počká s kytkou před vchodem do práce? Už ho nenechám nikdy odejít.

Jak mě jednou člověk pozná, přesně ví, čím mě může získat. A to neplatí jen u potenciálního partnera. Platí to úplně vždycky. Jakmile mi někdo nový v mém životě navrhne jít na kafe v tu chvíli ho zbožňuju (stejně jako kafe.. i když to je velká konkurence).

A jak moje běžný rande vypadá?

Úplně přesně to nejde popsat do jednoho odstavce. Má to různý fáze podle toho, jak dobře se s dotyčným známe. Ono to tak možná nevypadá, ale na seznamování s někým novým mě moc neužije a dost se stydím. Takže když už s někým někdy někam jdu, je to veliká událost. Tím ze sebe nechci dělat nějaký nedosažitelný cíl, ale v randění jsem prostě začátečník.

Fáze jedna – „Rozhodně s tebou nechci být sama a rozhodně nechci moc mluvit.“

Kdo ví co z toho vyplývá? Ano, je to kino. I když naopak spousty lidí říká, že je kino na rande to nejhorší místo, nemusí to tak být. Zachrání to třeba ty trapné chvilky ticha, kdy si zrovna nemáte s klukem co říct. Jednoduše mlčíte celý film a přinejhorším se jen hlasitě smějete, když se zrovna nikdo ostatní nesměje. Slibuju, že příště už se mi to nestane.

Jedna věc je mi ale vždycky trapná a to je placení. U týhle části jsem vždycky zmatená ať už je to první rande nebo padesátý.


Fáze dva – „Už mi nevadí si povídat, ale stejně s tebou nechci být sama.“

Tohle je moje úplně nejoblíbenější fáze ze všech. Většinou to začíná větou: „Pojďme se projít.“ a je z toho 20 km křížem krážem Prahou. Pokud tohle kluk přežije, přežije snad úplně všechno. Proč to dělám je úplně jednoduchý. Jakmile totiž s někým někde jsem a on na mě kouká, můžu se studem propadnout. Moc prohlížení opravdu škodí a ani lichotka po 10 minutách zírání to zachránit nemůže. Hlavně když někudy chodíte, je pořád si o čem povídat. V zimě zastavíte na svařák, v létě na zmrzku. Ať si to vezmete jakkoli, moc náročný rande to není, jen stačí mít ty správný boty. :D

Fáze tři – „Líbíš se mi.“

Když se dostaneme se, je to jasný. Líbí se mi a já se asi líbím jemu, protože nevim proč by jinak přežil předchozí dvě fáze. Když tak přemýšlím, o čem tahle fáze je, tak mě napadá jen to, že hodně mluvim. Mám najednou strašnou potřebu o sobě všechno říct a to je právě ta chvíle, kdy je se mnou tak strašně lehký být a taky je strašně lehký mi ublížit.

Už jsem vlastně přestala počítat jak dlouho jsem sama a čekat na to, až se mnou někdo bude muset překonávat moje tři fáze. Nebo možná, že už to tak ani nebude, protože světe div se, někdy to člověk nemusí mít úplně nalinkovaný.

Na co jsem třeba časem přišla je to, že si mě kluk získá tím, když si pamatuje, jak se jmenuje moje mamka. Nebo když mi donese kytku (nebo klidně větev, jen když je to pro mě). Najednou člověk vyroste a vidí věci úplně jinak než když mu bylo 18.

A jak že teda vypadá to pro mě ideální rande?

Možná tak, že ani nebudu vědět, že to nějaký rande je a možná taky tak, že za mnou kluk přijde a řekne: „Hele líbíš se mi, pojďme na rande.“ Dřív bych asi nešla, ale teď je teď. Dřív jsem chtěla, aby ten druhý hned poznal všechny moje „chyby“ a přijal je společně se mnou, jenže teď si najednou říkám, že když o těch chybách vím, tak proč je radši nezkusit zredukovat nebo jim předcházet?

Historek o tom, jak člověk pozná toho pana božského je už všude spousty a až přijde ten správný čas, určitě bude jedna i tady. A jak se znám, určitě to bude nějaká taková, že při ní upadnu na ledu nebo spadnu do Vltavy.

Protože jestli se ptáte jaký typ holky jsem já, mám pro vás úplně jednoduchou odpověď:

 

A s tou kytkou to myslím vážně, končím v půl 5. :D

Mějte se krásně. S láskou vaše houdička :*

FB On my way to USA

3 thoughts on “Představa ideálního rande.

  1. Veru,tvůj blog jsem měla ráda,ale jak jsem viděla,že jdeš a kurz blogovani,tak jsem si řekla,že to s tebou půjde asi do kopru a tvůj blog teď bude stejný,jako těch ostatních. Fotky na všech blozích stejne,rádoby umělecké. Nic nerikajici,neosobní… Nezlob se na mě. Ale tak to cítím. Chápu,že se chceš někam posunout. Ale já osobně tydle blogy neuznavam. Témata,jak nalákat víc čtenářů a tak…

    1. Ahoj Veru :) Já osobně jsem třeba považovala za smutný to, že jsem měla doma zrcadlovku za X tisíc a neuměla jsem na ni ani vyfotit fotku, proto si myslím, že není na škodu se vzdělávat a učit od někoho, kdo tomu rozumí. Jestli ti můj blog přijde neosobní, tak je mi to moc líto, protože to je zrovna věc, o kterou se snažím co nejvíc, ale každý to asi vidí jinak. :) Nemyslím si, že bych po jednom kurzu blogování potřebu všechno změnit a od základů překopat. Ber to tak, že i ten co píše občas potřebuje trochu motivace a chce vidět, že se může někam posunout. Děkuju za názor a snad se na můj blog ještě někdy vrátíš. :) V.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *