Krásné Vánoce všem!

Rok se s rokem sešel a Vánoce letos přišly nějak rychleji než obvykle. Ani jsem nestačila nasát tu pravou vánoční atmosféru a naladit se na správnou vlnu a byl čas nakupovat dárky. Přiznám se, že letos se mi veškerá kreativita vyhnula a kupovala jsem dárky vyloženě praktické. Odjezd z Ameriky a vymýšlení dárků na rozloučenou a k Vánocům pro děti mě vyšťavily a já tak domácí Vánoce tak trochu nezvládla. Ba ne, to bych přeháněla. Myslím to tak, že jsem se letos soustředila spíš na to, co se děje kolem stromečku než co se děje pod ním.

15589570_10205936871541066_6681257964445805512_n

 

Nechtěla jsem psát žádný vánoční článek a taky tak tento článek ani neberte. Spíš na mě přišla taková ta nálada vám nutně sdělit to, co cítím.

Jsem doma měsíc a kousek. Za ten měsíc se stalo neuvěřitelné množství věcí, o kterých jsem chtěla a stále chci psát. Tenhle článek je však úplně spontánní takže na uplynulé události bude čas někdy příště.

Sedím teď na gauči a koukám na Sám doma. Vedle televize svítí stromeček, před chvílí jsem snědla talíř rybí polívky a koukám na dárky, které jsem včera rozbalila. Jsem doma. Popravdě jsem si asi dostatečně neuvědomovala, jak moc velký rozdíl to bude a jak moc šťastná budu. Jsem doma. DOMA!

img_7668

Vánoce v Americe jsem si užívala a vnímala je tak, že tohle se mi asi nikdy jindy nepoštěstí. Nebylo mi smutno a ani jsem si svou nepřítomnost doma nepřipouštěla. Když ale letos začaly hrát koledy a na pánvy se smažily klobásy, věděla jsem, že tohle je to místo kam patřím. Nechci si hrát na vševědoucí a říkat, jak by si měl člověk vyzkoušet trávit Vánoce mimo domov, aby si uvědomil, jaké štěstí být doma je. Každý to má jinak, ale věřte, že i já co byla za rodiny vždycky strašně vděčná, jsem to letos brala jinak. Doma je doma!

A vážně to není jen o tom, že maminka podstrojuje. Je to i o tom, že nemám svého nejlepšího kamaráda 8500 km daleko, že se můžu kdykoliv sebrat a za 2 hodiny vidět babičku s dědou. Že jsou všichni najednou hrozně blízko a já si tu blízkost moc užívám. :)

Zbývá poslední týden jednoho z nejlepších roků mého života. Roku, kdy jsem si splnila víc snů a přání než kdykoli předtím. Kdy jsem našla úžasné kamarády, kdy jsem poznala jaké to je být na vrcholu, ale i úplně na dně. Kdy jsem našla práci a hlavně kdy jsem se vrátila domů.

Za pět dní si opět na chvíli sbalím batůžek a odjedu oslavit Nový rok se svým nejlepším kamarádem do Benátek. V Itálii jsem ještě nikdy nebyla a tak si budu moc těsně před koncem roku odškrtnout další položku na mém seznamu přání. Vzdálenosti v Evropě jsou prostě tak krásně malé. :D

15589630_10205939020434787_215215643272826956_n

Hned další pondělí je můj první pracovní den a nebudu vám říkat, že nejsem nervozní. Bude to náročné, ale nemůžu se dočkat toho, až budu sama svou paní, nebudu se nikoho muset doprošovat o peníze a spát budu ve svém. To je další věc. Moc bych si přála, abych vám mohla psát už co nejdřív z nového bytu, který právě hledáme. S kým? To se určitě taky brzy dozvíte.

15698284_10205945767803467_2171006597990231629_n

Plánů je a bude stále dost a já, jakožto starý známý snílek, budu ve svém snění pokračovat. Snad to bude motivovat jak mě, tak i vás. Díky moc, že tu se mnou pořád jste a trpělivě čekáte na články, i když zrovna často nepřicházejí. Pořád toho mám v rukávu dost a dost. Slibuju!

Mějte se krásně a užívejte si vánoční pohodu i své nejbližší.

Všechno co se děje kolem mě můžete sledovat na Instastories mého Instagramu a také na FB stránce On my way to USA. :)

Z Prahy s láskou vaše Houdička :*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *