Ahoj všichni :)

Opět přišla ta správná chvíle zasednout k počítači a dopsat zbytek svého dobrodružství. Bylo to náročné a ačkoli si pod slovem dovolená každý představuje nožky nahoru, někdy tomu může být úplně jinak.

IMG_1967

Když jsem se v pondělí v noci vrátila z L.A. tušila jsem, že bude něco špatně. A taky že ano. Ráno jsem měla hlavu jako střep, teklo mi z nosu a vůbec jsem byla použitelná jako.. každý si představujete něco, co nejde vůbec použít a přesně to jsem byla já. Ale zas, byla to přeci jen rýma a večer už mi nebylo ani tak zle, tak jsem šla běhat. To jsem ale nána co?! To víte, že se mi pak udělalo ještě hůř!

Navíc nebyl čas na odpočinek. Babi sice brala ohledy na mé chabé zdraví, nicméně ne moc veliké a tak jsem stejně pomáhala co se dá. Dny ubíhaly, nemoc se nelepšila a už byl zase čas balit kufr.

IMG_2318

V pátek ráno vyrazila babi na cestu do Arizony autem (však pouhých 16 hodin cesty, ne?) a my po obědě letěli letadlem. Dětem začaly jarní prázdniny.

Bylo to úplně poprvé, co mě čekala dovolená společně s Adamem a je vtipné, že za celou dobu jsem ho viděla všeho všude 3 hodiny v letadle a pak 2 hodiny, kdy se sešla celá rodina na večeři. A víte co? Vůbec mi to nevadilo. :D

Pátek byl úplně nejhorší den z celého týdne. Stres z letu, sbalit děti, vytisknout letenky. Teplota mi stoupala s každou minutou víc a víc a když jsem pak musela sedět 3 hodiny v klimatizovaném letadle, dorazilo mě to. Do Arizony jsem přiletěla polomrtvá a to mě čekal  ještě celý den na nahou. Z nosu mi teklo jako z vodovodu a hlavu jsem pro samou bolest už asi ani necítila. Naděje na odpočinek svitla v okamžiku, kdy jsme dorazili na hotel a já děti vzala k bazénu a natáhla se alespoň na 20 minut na lehátko. Jo a abych to nebyla já, zapomněla jsem si spodek od plavek. :D

12814661_1031371900233561_3127684529881415153_n (1)

Večer si pro mě přijela Adamova ségra, u které jsem spala a 11 jsem si konečně lehla, abych byla v kómatu asi během 30 sekund.

Na sobotu jsem měla svůj vlastní program Když jsem kdysi dávno psala na svou FB stránku, že letím do Arizony, ozvala se mi slečna co tam bydlí, že bychom mohly něco podniknout. Však proč ne. :) A tak jsem Týně napsala a domluvili jsme se, že mě vyzvedne a někam vyrazíme. Chvilku jsem se bála, že po tom předchozím dnu ani nevstanu, ale nejspíš se stal zázrak a já vstala snad úplně zdravá! Teplota byla fuč a i ta proklatá rýma nebyla tak strašná. Hip, hip, hurá!!

12809699_1031704563533628_4863226847744982014_n (1)

Rodina už dopředu věděla, že jdu s kamarádkou ven a byli s tím úplně v pohodě. Tedy v pohodě až do doby, než jsem se prokecla, že údajnou kamarádku uvidím poprvé v životě. :D Dostala jsem pokyny jak se mám každou hodinu hlásit a kdyby něco, můžou pro mě přijet kamkoli. To bylo tak roztomilý!! Těžko vysvětlovat, že takhle to v našem au pair světě chodí.

IMG_1947

S Týnou jsme si užily skvělý den a mě bylo vážně nádherně. Konečně jsem se cítila líp a mohla si s někým popovídat. Prošly jsme se po okolí, daly si výborný oběd, kafe a víte jak. Na pohodu. Na rodince byla vidět úleva, když jsem dorazila po pár hodinách domů se všemi končetinami. :D

12742161_1031609616876456_1660151982290305368_n

V neděli nás čekal brunch v klubu, kde hráli Adam, děda a děti golf. To bylo tak strašně nóbl! Každopádně lepší borůvkové palačinky jsem nikdy nejedla! Ani nechci vědět, kolik to všechno stálo, protože to bych určitě omdlela! Rozloučila jsem se s dědou a Adamem, protože oba měli odjíždět domů v době, kdy jsem byla já na svém výletě a mohla jsem jít balit batůžek.

12814294_1032120043492080_7556193470516548704_n

 

IMG_1966

Protože v pondělí byl velký den. LAS VEGAS. O tom bude ale samostatný článek, tak tu teď nebudu předbíhat. :)

Ve středu už jsem byla zase zpět v Arizoně a trávila čas s dětmi, babi a její sestrou procházkami po okolí. Ani nevím, jak ten den utekl, ale vím, že jsme ten večer spali všichni právě u babči ségry, kterou mám strašně moc ráda. Zas po roce jsem spala v posteli s Bell a byla připravená na její noční kopací útoky. Jestli někdo v noci kope, tak ona přímo nakopává! Naštěstí to letos nebylo tak strašný a tak jsem se dokonce i vyspala. Bylo hezký se ráno probudit a potulit se s tou malou brambůrkou. :)

IMG_2263

Ve čtvrtek se šlo do ZOO! A to já prostě miluju. Nemyslím si, že bych byla někdy dost stará na to, abych se netěšila do ZOO. Když mi řekli, že jdeme, vyskočila jsem radostí. Jakože doopravdy vyskočila!

IMG_2269

Aby měly babi se ségrou trošku klidu a mohly pokecat, vzala jsem v ZOO děti do 4D kina a na prohlídku vláčkem. Viděli jsme nějaký krátký dokument o Grizly medvědech a s těmi efekty to byla docela i sranda. Když jsem si v jednu chvíli říkala, že je fajn, že alespoň vodu na nás nestříkají, přišla studená sprcha přímo do mého obličeje. :D

Vláček nebyl nic moc, ale děti nic špatného neříkaly, tak snad alespoň těm se to líbilo. Nevím co to má za smyslu jet vláčkem po ZOO, když z něj nejsou vidět žádná zvířata. Vlastně celkově byla ta ZOO malinká a zas tolik se v ní vidět nedalo, ale mám zážitek.

IMG_2301

Krmila jsem žirafy! Ježiš to jsou tak krásná zvířata! Nejradši bych si je úplně poňuchňala, ale musela jsem dodržovat předepsanou vzdálenost.

A aby toho nebylo málo, šla jsem na konci s dětmi hladit rejnoky. To už mi jako taková sranda nepřišlo a docela se mi i klepaly ruce, když jsem je strkala do vody, ale překovala jsem strach a pak už to šlo samo. Jen víte, jak jsem na tom s těmi rybičkami a podvodním světem. Trošku srabík. :D
10351310_1036060499764701_7498229971165819024_n

Následoval opět večer u Adamovi ségry, kde jsem měla všechny věci, které jsem sbalila a v pátek byl čas odletu domů. Zase jsem byla jen já a děti. Letos už jsem se vůbec nebála toho, jaké to bude. Oni dokáží být jako z divokých vajec, ale musím uznat, že jako cestovatelé se chovají vzorně a nemůžu jim nic vytknout. Jen si nemůžu zvyknout na ten fakt, že holka s českým pasem může převážet dvě děti, které nemají žádný doklad a nikdo se nad tím ani nepozastaví. Každopádně pán, který byl před námi na pasové kontrole, aby tam zjistil, že tedy nemá ani pas a ani jiný doklad s fotografií či povolenými údaji, asi nikam neletěl. :D Bylo mi ho líto, ale aby to zjistil až tam?! Lidé jsou různí. :D

IMG_2316

Po cestě šlo všechno hladce. Tři hodiny utekly jako voda a my byli zase doma. Adam nás vyzvedl na letišti a vzal nás na oběd k němu do restaurace. Musím uznat, že nové menu je úúúúplně vynikající! Ačkoli je vždycky návrat do reality trošku drsný, tenhle nebyl tak hrozný. Arizonu strašně miluju a je to jediné místo, ze kterého se mi zatím nechtělo vrátit do Dallasu. Jestli bych někde chtěla žít, tak právě tam! Musím se tam před odjezdem ještě podívat. :)

Jen paní maminku už jsem asi tak 3 týdny okem nezahlédla. Mně tedy nechybí a dětem? Nevypadá to tak, že by se po ní extra sháněly. Neví, o co přichází. Nána. :D

Pro dnešek všechno. :) Určitě se můžete těšit na další článek. Las Vegas bylo světový! Přeji všem krásný den! Pozdravy z Texasu posílá vaše houdička :)))

2 thoughts on “Arizona.

  1. Zdravím:)
    Právě ležím s nemocí já, tak piš piš, ať mám nějakou krásnou zábavu :) :D Moc se těším na další krásné fotky a zážitky :)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *